Září bývá pro mnohé rodiny ve znamení výdajů. Děti potřebují nové oblečení, výbavu do školy a platí se i zájmové kroužky.
Z průzkumu České bankovní asociace (ČBA) vyplynulo, že zhruba třetinu rodičů začátek školního roku stojí od 3 do 5 tisíc korun. Čtvrtina respondentů pak vydá za začátek školního roku ještě víc. Mezi největší položky patří oblečení a obuv (52 %), školní potřeby a učebnice (42 %) a zájmové kroužky a sportovní aktivity (41 %). Významný podíl mají i obědy a svačiny (27 %) nebo doprava (26 %).
Shodou okolností na podobné téma zveřejnila svůj průzkum i úvěrová společnost Home Credit. Podle jejích výsledků 59 % zúčastněných rodičů dětí ve školním věku nemá žádnou nebo jen velmi malou představu o tom, kolik budou v září platit za školní pomůcky a poplatky, přičemž 22 % rodičů odhaduje, že to bude do 2000 Kč, 17 % že to bude od 2000 Kč do 4000 Kč a dalších 22 % se domnívá, že 4000 korun stačit nebudou.
Na zaplacení školních nákladů většině dotázaných rodičů, téměř 60 %, postačí příjem z výplaty, ale stále je velké procento těch – 38 %, kteří si na tyto výdaje buď peníze postupně budou odkládat nebo využijí již nashromážděných úspor. To ostatně dokládá i další poznatek z průzkumu, že třetina Čechů si měsíčně odkládá finanční rezervu, a to alespoň do 3000 Kč, třeba právě pro tyto platby, které jsou sice očekávané, ale i tak bývají útokem na náš domácí rozpočet,
uvedl Jaroslav Ondrušek, finanční analytik společnosti Home Credit.
Vrátíme-li se k průzkumu České bankovní asociace, podle jeho výsledků necelá polovina oslovených domácností uvedla, že ji v posledních dvou letech při plánování školních výdajů ovlivnila inflace. Lidé si v posledních 2 letech kvůli ekonomické situaci více hlídali ceny u větších nákupů školních potřeb. V uplynulých 2 letech inflace negativně ovlivnila 45 % rodičů při plánování školních výdajů. Téměř čtvrtina jich uvedla, že kvůli inflaci omezili výdaje v rámci školních či mimoškolních aktivit dětí,
okomentovala výsledky Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA EDUCA s tím, že nižší inflace letos bude pro polovinu účastníků průzkumu znamenat stejné výdaje, pro 16 % rodičů ale bude mít pozitivní dopad na jejich peněženku, na druhé straně pro stejnou skupinu se naopak výdaje zvýší. Řada lidí se proto snaží vybrané zboží kupovat v akcích a slevách.
Naprostá většina (88 %) respondentů se se svými dětmi o financích baví, nejčastěji o tomto tématu začínají mezi 7. a 11. rokem dítěte, pětina respondentů o nich ale začíná mluvit už v předškolním věku mezi třemi a pěti lety. Tento přístup volily hlavně mladé páry do 35 let. Naopak 12 % rodičů o penězích se svými dětmi nemluví. Nejčastěji rodiče se svými dětmi ohledně financí probírají bezpečnost při nákupu přes internet (bezmála polovina rodičů), varují je před praktikami šmejdů vysvětlují, jaké má domácnost výdaje a jak spoří.
Tři čtvrtiny rodičů dávají svým potomkům kapesné (46 % rodičů), dalších 30 % peníze dětem dává, ale ne pravidelně. Zbylá čtvrtina dětem kapesné nedává. Dvě třetiny dětí pak vedle kapesného dostávají i peníze za nadstandardní pomoc. Ani kapesné a ani odměny nedává svým potomkům 15 % rodičů.
Z průzkumu dále vyplynulo, že dvě pětiny respondentů sjednaly svým potomkům běžný účet, v loňském roce to byla necelá třetina, 36 % spořící účet a třetina stavební spoření nebo životní pojištění. Zároveň klesl počet rodičů, kteří žádný finanční produkt pro své děti nemají, a to na 13 % z loňských 17 %.
Jen 40 % dětí rodiče sjednají běžný účet v bance, i když 75 % rodičů dává svým dětem kapesné. Je škoda, že skoro každé druhé dítě dostává peníze v hotovosti. Pro budoucnost dětí a mladých lidí je přitom hospodaření s penězi základem jako umět číst a psát,
poukazuje Hildová, podle které rodiče svým dětem první běžný účet v průměru založí ve 12 letech. Nejčastěji jim na něj posílají kapesné, případně další příležitostné výdělky z brigád nebo finanční dary od prarodičů. 89 % rodičů uvedlo, že jejich dítě má k běžnému účtu vlastní platební kartu. Dvě pětiny dětí si mohou s penězi do určitého limitu zacházet podle svého uvážení, nad tuto mez pak už potřebují souhlas rodičů. Naopak úplný dohled nad účtem má 28 % rodičů.
Průzkum, který pro ČBA prováděla agentury IPSOS, se konal ve druhé polovině června a zúčastnilo se ho 1010 respondentů ve věku 18–79 let. Průzkum pro Home Credit zase zajistila agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku české a slovenské populace ve věku 18–64 let.
