Od října 2019 do března 2020 došlo v Česku téměř k 7 tisícům srážek automobilů se zvěří, u kterých asistovala policie. Konkrétně šlo o 6980 nehod, to znamená, že zhruba na každém 6,5 kilometru silnice došlo ke střetu se zvěří. Vyplývá to ze statistiky SRNA index, kterou Generali Česká pojišťovna a Centrum dopravního výzkumu (CDV) zveřejňuje dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim. Průměrná výše škody při srážce auta se zvěří dosahuje podle informací Generali České pojišťovny částky 40 000 korun.
V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Za rok 2019 Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %,
uvádí Patrik Nauš, ředitel likvidace pojistných událostí motorových vozidel Generali České pojišťovny.
Příčin nárůstu celkového objemu škod v porovnání s rokem 2014 je podle mluvčího Generali České pojišťovny Honzy Marka několik. Především je to tím, že se připojištění střetu se zvěří stalo běžnou součástí nabídky autopojištění a motoristé ho hojně sjednávají nebo ho rámci některých variant povinného ručení mají v ceně. Je pravda, že cena povinného ručení v čase roste, mění se ale i samotné povinné ručení. Rozšiřuje se nabídka krytých rizik i rozsah asistenčních služeb,
říká Honza Marek.
Nejnákladnější jsou bouračky s divočáky
K růstu počtu nehod způsobených střetem vozidla se zvěří, přispívá i zvyšující se počet aut na silnicích. Vysoká i kančí zvěř je navíc v některých krajích přemnožená, což znásobuje pravděpodobnost, že skončí pod koly auta. Výše škody zpravidla závisí na tom, jaké zvíře srazíte. Nejnákladnější bývají srážky s divokými prasaty. Nejrizikovější dobou, kdy nejčastěji dochází ke střetům, jsou dvě hodiny před půlnocí a dvě hodiny po ní. Ke srážkám se zvěří často dochází také v brzkých ranních hodinách.
Riziko srážky se zvěří kryje povinné ručení nebo havarijní pojištění. Pokud máte sjednané jen povinné ručení, zjistěte si, do jaké výše vaše pojistka toto riziko kryje a zda případně budete doplácet v rámci spoluúčasti. U havarijního pojištění záleží, jakou konkrétní pojistnou ochranu si sami zvolíte. Zjistěte si, jestli vaše pojistka kryje kromě střetu s volně žijícími zvířaty i havárie s těmi domácími. Vběhnout pod kola vám nemusí jen srna, divočák nebo zajíc, ale také zatoulaný pes.
Pozor si dejte i na kuny a hlodavce
Zvířata nepůsobí motoristům potíže jen na silnicích, ale například také v motoru auta. Poškození kabelů kunami je stále častějším fenoménem, s nímž se motoristé potýkají. Setkalo se s ním už 26 % českých řidičů. Průměrná škoda řádění kun a dalších hlodavců pod kapotu auta se podle pojišťoven pohybuje kolem 6000 korun. Před nahlášením pojišťovně poruchu vozidla řádně zdokumentujte.
Jak se počítá SRNA index
SRNA index pracuje s počtem nehod zaznamenaným v policejních statistikách, hodnotou škod vzniklých na majetku, zdraví i životech a tyto údaje pak dává do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Problémem je, že krajská oddělení policie v Plzeňském a Jihočeském kraji nevedou statistiky ve stejném režimu jako policejní oddělení v ostatních krajích, takže tyto kraje v SRNA indexu nejsou zahrnuty.
Kde zvěř útočí
nejvíce
Pokud jde o výši škody na každý kilometr silnice, nejhůře dopadla v měření Praha. Pozitivní však je, že materiální hodnota škody se v Praze snížila na 18 217 Kč/km, zatímco ještě na podzim 2019 byla průměrná hodnota škody střetu se zvěří na pražských silnicích vyčíslena na 31 202 Kč/km. Druhé místo má co do počtu nehodovosti a výše způsobených škod Středočeský kraj s 11 401 Kč/km a třetí Zlínský kraj s 9013 Kč/km.
Nejčastější jsou srážky se zvěří ve Středočeském kraji, konkrétně se zde stalo v období od října do března 1430 nehod. Druhý je v počtu nehod Ústecký kraj s 825 střety se zvěří a třetím krajem co do počtu bouraček je Vysočina, kde bylo evidováno 786 střetů se zvěří. Nejrizikovějším úsekem v Česku je z tohohle pohledu silnice I/13 ležící v katastrálním území obce Bílý Kostel nad Nisou v Libereckém kraji. Od října 2019 do března 2020 tam na 750 metrů dlouhém úseku došlo k 42 nehodám a celková výše škod dosáhla 2 937 000 korun.
Za pokles počtu střetů se zvěří může i teplá zima
V porovnání s minulým obdobím (duben až září 2019) došlo v letošní zimní sezóně k celkovému poklesu počtu srážek se zvěří zhruba o tisícovku. To je také důvod, proč došlo ke snížení výše škod na jeden kilometr silnic. Jedná se však pouze o sezónní výkyv. V zimě totiž obecně bývá srážek se zvěří méně než v letních měsících.
Počet srážek se zvěří během let soustavně roste.
Nejpočetnější jsou srážky s vysokou zvěří. Méně běžné jsou pak srážky s divočáky, zajíci. Poměrně často dochází ale i ke srážkám aut se psy. Srážky se srnami jsou četnější vždy v období od dubna do října. Souvisí to s teritorialitou této zvěře, která od dubna do srpna obývá poměrně malé úseky. Snížení počtu srážek za poslední zimu je zároveň ovlivněno velmi teplým počasím a tím i větší potravní nabídkou na jejich standardních územích,
vysvětluje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.
Nejčastější jsou srážky s vysokou zvěří, méně časté jsou střety s divočáky.
V jarních měsících byla frekvence dopravy nižší kvůli omezením, která Česká republika přijala, aby nedocházelo k šíření onemocnění COVID-19. Častější návštěvy přírody, hlavně pokud lidé nechávají své psy běhat po lese na volno, mohou ale zvěř vystresovat a ta pak může při bezhlavém útěku vběhnout pod kola auta. Pokles nehodovosti, který se objevil během pandemie, byl jen krátkodobý. V tuto chvíli sledujeme opět nárůst pojistných událostí a očekáváme, že jejich počet proti normálu naopak poroste,
dodává Honza Marek.
