V létě roku 2016 si Britové odhlasovali v referendu brexit, tedy odchod z Evropské unie. I když toto referendum není pro Velkou Británii závazné, ta nehodlá referendum ignorovat a od té doby se jedná o možných variantách, jak by brexit mohl proběhnout. V článku Brexit: co bude dál? Pohled finančních analytiků jsme kdysi nastínili několik možných variant, jak by odchod z EU mohl vypadat a co by se tím změnilo nejen pro české občany.
Nyní, o téměř dva a půl roku později, je ale o něco více jasno, a také případné varianty začínají nabývat jasnějších obrysů.
Den „B“ nastane 29. března 2019. Tímto dnem přestane být Velká Británie členem Evropské unie. Na občany EU a Velké Británie pak bude mít velký vliv to, jestli se obě strany dohodnou, nebo ne. A pokud se Velká Británie s EU nedohodne, právě občané to odnesou nejvíce. Analýzu možných scénářů zveřejnila Česká spořitelna.
Možné scénáře brexitu
V úvahu nyní připadají 3 scénáře brexitu:
- tvrdý brexit – EU a UK se nedohodnou na podmínkách, jak po vystoupení UK z EU pokračovat,
- tvrdý brexit s určitým změkčením – viz níže,
- měkký brexit – dojde k uzavření dohody.
K tvrdému brexitu dojde v případě, že Velká Británie a Evropská unie neuzavřou dohodu o vystoupení. Zejména proto, že se nedomluví na obsahu dohody a britský parlament tuto dohodu neschválí.
V případě tvrdého brexitu pak mohou nastat ještě určitá změkčení neboli gentlemanské dohody. Ty ale musí Velká Británie uzavřít s každou zemí zvlášť.
Nejméně bolestivá cesta je tzv. měkký brexit. To znamená, že se EU a UK dohodnou na podmínkách vystoupení UK z EU. Přibližme si ale jednotlivé varianty podrobněji.
Měkký brexit
Nejprve si rozebereme nejméně bolestivou variantu, a to měkký brexit. Ten nastane v případě, že Evropská unie schválí dohodu o vystoupení z EU a následně tuto dohodu schválí i britský parlament.
Velká Británie by pak k 29. březnu 2019 přestala být členem EU. Do konce roku 2020 by ale byla v tzv. přechodném období (teoreticky lze toto období o 1–2 roky prodloužit). Nemohla by hlasovat o žádných evropských zákonech, ale zároveň by se jimi musela řídit. Samozřejmě jen do konce roku 2020, počátkem roku 2021 by pro ni tyto zákony nebyly zavazující, pokud by je sama neimplementovala do svého právního řádu, nebo si jejich dodržování nestanovila smlouvami s jinými státy.
V případě měkkého brexitu by také Velká Británie musela EU zaplatit přibližně 40 miliard liber.
Součástí měkkého brexitu by pak byla i tzv. Irská pojistka. Ta má zabránit vzniku pevné hranice. V Irské pojistce je garantováno, že pokud by EU s Velkou Británií neuzavřely do konce roku 2020 dohodu o volném obchodu, vznikl by počátkem roku 2021 společný celní prostor EU s UK. Pro Severní Irsko by pak platila některá vybraná pravidla jednotného trhu EU. Irsko by tak nemohlo samostatně uzavírat obchodní dohody, ale řídilo by se pravidly EU, i když by o nich nemohlo hlasovat.
To důležité, k čemu by došlo, je však zachování práv občanů EU, kteří žijí na území UK, a opačně zase zachování práv Britů žijících v EU.
Nutná registrace a imigrační procesy
Za předpokladu této varianty platí, že až do konce přechodného období by pro vás, ale i další občany EU platilo, že mohou svobodně cestovat do UK, pobývat tam a pracovat tak, jako dosud. Jedinou změnou je nutnost elektronické registrace v aplikaci EU Settlement Scheme. Pokud do UK přicestujete do roku 2020 a budete tam chtít dlouhodobě pobývat a pracovat, budete se muset zaregistrovat do 30. června 2021. Po konci přechodného období vám bude udělen imigrační status:
- pre-settled status (pokud prokážete pobyt kratší než 5 let),
- settled status (při prokázání pobytu 5 let a více).
Settled status odpovídá trvalému pobytu a umožní vám v UK žít, pracovat či studovat a mít přístup k veřejným službám a prostředkům za stejných podmínek, jako mají britští občané. Obdobně profesní kvalifikace u těchto občanů budou uznávány i po konci přechodného období.
Od 1. července 2021 se ale několik věcí změní. Občané EU a jejich rodinní příslušníci žijící ve Spojeném království budou povinni disponovat buď povolením k trvalému pobytu (settled status), nebo dočasným pobytovým povolením (temporary residence permit / pre-settled status). V druhém případě pak budou oprávněni požádat o settled status v okamžiku, kdy jejich pobyt na území UK dosáhne délky pěti let.
Pokud do UK přicestujete po konci přechodného období, tedy po 1. lednu 2021, bude vaše udělení statusu podléhat novým pravidlům. Skončí totiž volný pohyb občanů ze zemí EU. To znamená, že UK nebude muset občanům ze zemí EU dovolit, aby jezdili na ostrovy za prací.
Recipročně to samé bude podle dohody platit i pro britské občany žijící nyní v ČR – budou mít zachována současná práva a nároky i po konci přechodného období brexitu. A pokud prokáží, že v dané zemi žijí 5 let, budou moci v dané zemi zažádat i o trvalý pobyt. Od začátku roku 2021 skončí volný pohyb osob a bude nahrazen imigračním systémem.
Pokud byste do Velké Británie jeli na dovolenou, během přechodného období nebudou víza potřeba pro cesty do 90 dnů pobytu. Předpokládá se, že nebudou potřeba ani po jeho skončení, to však bude předmětem jednání mezi UK a EU v přechodném období.
Tvrdý brexit
Výše zmíněná varianta ale vyžaduje hodně snahy na obou stranách a pravděpodobně k ní nedojde, viz níže. Podívejme se proto, jaké jsou další možnosti.
Pokud k dohodě nedojde a Velká Británie z EU vystoupí, začne poměrně složité období. Na hranicích Velké Británie budou probíhat kontroly podle pravidel WTO (World Trade Organization – Světová obchodní organizace). V praxi to znamená kolony na silnicích a v přístavech.
Dojde také k zavedení cla a netarifních překážek. Velmi pravděpodobně oslabí i libra. Ta už samozřejmě vlivem brexitu oslabila. Ještě ze začátku ledna 2016 se kurz libry pohyboval okolo 37 Kč. V současné době libru koupíte za 29 Kč.
Nastanou i komplikace ve vzájemném obchodě, kdy dojde k dlouhému uznávání technických norem. Pokud se EU a UK nedohodnou na potřebných opatřeních, dojde k narušení letového provozu mezi UK a EU, v nejhorším případě pak k jeho zastavení. Pro občany EU pracující ve Velké Británii a pro Brity žijící a pracující v EU nastane velká nejistota.
Vše pak závisí na tom, jak a na čem se Velká Británie dohodne s jednotlivými zeměmi EU. Dohody ale bude muset uzavřít s každou zemí zvlášť, a co se jí někde podaří vyjednat, jinde projít nemusí. Nově tak bude záležet na tom, jestli v UK pracuje Španěl nebo Čech, protože dohody se budou lišit. Na rozdíl od současné situace, kdy pro občany EU platí stejná pravidla.
Všichni se odstěhujte. Hned
Varianta měkkého brexitu jistě působí tak nějak nepohodlně. Budete muset žádat o imigrační status, nastane papírování, lhůty, které musíte dodržet, nebo počkat, až se v rámci nich vyjádří úřady, atd. Už nepůjde se jen tak sebrat, odletět na ostrovy a druhý den tam nastoupit do práce.
To však není nic proti tomu, jaká varianta by nastala v případě tvrdého brexitu. V tom nejčernějším scénáři totiž hrozí, že po 29. březnu 2019 se budou muset Britové žijící v jiných státech EU a stejně tak občané EU žijící v Británii vrátit do svých zemí. Teoreticky se to týká 6 000 000 lidí, kteří by se museli masově přesunout.
Aby k tomuto scénáři nedošlo, musely by jednotlivé země EU a stejně tak UK občanům EU udělit přechodné povolené k pobytu a přechodné pracovní povolení. Pak by se buď EU a UK dohodly a vyjasnily postavení občanů, nebo by se k občanům EU v UK a k Britům v zemích EU přistupovalo jako k občanům třetích zemí. Tedy by museli dodatečně procházet stejnými imigračními systémy jako občané ze zemí mimo EU. A museli by nově získat povolení k pobytu a pracovní povolení.
Nejistota by panovala i v případě univerzitních diplomů a kvalifikací, kdy by tyto nemusely být uznávány, a z toho pak plynou i budoucí nároky z penzijních systémů či podmínky, za jakých by lidé měli zajištěnou zdravotní péči v dané zemi.
V případě dovolené v UK by mohla být situace příznivější. Evropská komise již navrhla bezvízový styk pro krátkodobé cesty, pokud by došlo k rozchodu UK a EU bez schválené dohody. Tento režim by začal platit hned 30. března 2019. To ale jen v případě, že by na oplátku britská vláda umožnila občanům zemí EU cestovat do UK bezvízově až do 90 dnů pobytu. To by však nemuselo platit pro pracovní cesty. Zároveň by s okamžitou platností začaly na letištích či hranicích platit celní procedury.
Tvrdý brexit s určitým změkčením
Poslední pravděpodobnou variantou je tzv. tvrdý brexit s určitým změkčením. Toto změkčení by představovaly určité gentlemanské dohody, které by uzavřela UK buď přímo s EU, nebo s jednotlivými zeměmi. Dohody by se pak týkaly například možnosti vycestovat za prací do UK a naopak, uznávání diplomů a dalších faktorů.
Tyto dohody by ale Velká Británie musela uzavřít s každou zemí zvlášť, což vyžaduje mnoho jednání a dohod. Co se navíc podaří prosadit s jednou zemí, jinde se vyjednat nemusí. Podívejme se tedy, k jakému scénáři směřujeme.
Události posledních týdnů
Pro občany UK, ale i ČR a dalších zemí by bylo nejpříjemnější, kdyby proběhla varianta měkkého brexitu. K té se ale bohužel dle všeho neschyluje, protože pravděpodobně nemá ve Velké Británii dostatečnou podporu.
Premiérka UK Theresa Mayová předložila 25. listopadu 2018 na mimořádném summitu EU dohodu o vystoupení. Ta byla ze strany EU přijata a došlo i ke společnému prohlášení o budoucích vztazích. Tato dohoda bude dnes, v úterý 11. prosince 2018, předložena k hlasování britskému parlamentu. Podle všeho ale k jejímu schválení nedojde, protože Theresa Mayová pro to nemá potřebnou většinu.
Následně 4. prosince 2018 prohlásil generální advokát Soudního dvora EU, že Velká Británie může zrušit aktivaci článku 50 i bez souhlasu ostatních zemí EU. To znamená, že může své rozhodnutí o vystoupení z EU vzít kdykoli zpět. Nyní, v průběhu vyjednávání, ale i pokud britský parlament zmíněnou dohodu neschválí. Musí být ale myšleno v dobré víře.
Teoreticky je tedy možná i varianta, že by se žádný brexit nekonal. Pro to by ale muselo hlasovat 60 % britských zákonodárců, což opět není realistické.
Dnes se nerozhodne
Dnes, v úterý 11. prosince 2018, mělo dojít k předložení dohody o vystoupení a prohlášení o budoucích vztazích k hlasování britskému parlamentu. Někteří ekonomové ale správně predikovali, že k tomu možná vůbec nedojde. Premiérka Mayová potřebné hlasy zřejmě nesežene, proto se možná pokusí hlasování odložit a vyrazí na čtvrteční EU summit vyjednávat o dalších ústupcích,
říká Jakub Matějů z Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky.
Dohoda tak nejspíše bude projednána v následujících měsících. Pokud by k předložení dohody a k jejímu schválení došlo, vláda bude muset předložit novou legislativu, která bude obsahovat ustanovení o nejpalčivějších problémech brexitu, tedy práva občanů a finanční vypořádání.
Do 29. března 2019 pak dohodu musí znovu schválit Evropský parlament a poté znovu Evropská rada.
Theresa Mayová ale nemá mnoho času na odkládání hlasování o dohodě. Pokud dohoda neprojde hlasováním, nebo nebude vůbec projednána, bude se na Velkou Británii hledět tak, že odchází z EU bez dohody a nastane tvrdý brexit v nejčernější variantě, viz výše.
Začínají se také množit názory, že Theresa Mayová možná vypíše další referendum, ve kterém ale Britům nedá na výběr mezi vystoupením z EU a setrvání v EU, ale mezi dvěma možnostmi, z nichž obě předpokládají setrvání v EU, jen za mírně odlišných podmínek.
V každém případě může Velká Británie vzít zmíněný článek 50 kdykoli zpět a v EU zůstat. I bez dalšího referenda.
ČLÁNKY DO MAILU