Zjednodušující informace najdete leckde. My však změny vysvětlujeme na praktických ilustrativních případech, když je exekucí více, a dokonce jsou třeba nařízeny ve stejný den, nebo když se sráží pro absolutně přednostní výživné, to se pak pravidla modifikují.
Také na nově specifické situaci starobních i pracujících důchodců, kteří mají určitou výhodu. Kolik zůstane dlužníkovi a kolik jde věřitelům, když se takových exekucí vůči jednomu dlužníkovi sejde více?
V předchozích článcích jsme si vysvětlili změny v exekučních srážkách 2025 a proč byly valorizovány nezabavitelné částky, tedy kolik nově zůstává dlužníkovi a jeho rodině.
| Meziroční porovnání nezabavitelných částek a dalších parametrů pro exekuční srážky a jejich uplatnění | V roce 2024 čili od srážek ze mzdy za měsíc leden 2024 v únoru 2024 až do srážek ze mzdy za měsíc listopad 2024 v prosinci 2024 | V roce 2025 čili od srážek za měsíc prosinec 2024 v lednu 2025 až do srážek za měsíc prosinec 2025 v lednu 2026 |
|---|---|---|
| Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) | 12 704,67 Kč | 13 026,67 Kč |
| Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu | 3176,17 Kč | 3256,67 Kč |
| Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná, a podléhá tak plně exekuci | 28 586 Kč | 29 310 Kč |
| Maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč | 9528 Kč | 9770 Kč |
Nepříjemné překvapení pro dlužníky v exekuci v podobě nižšího nezabavitelného minima, které jim od ledna zůstává
I přes valorizaci nezabavitelných částek pro rok 2025, které vždy musejí zůstat dlužníkovi, může jeho nezabavitelné minimum, které mu ve výsledku zůstává ze mzdy, nyní poklesnout.
Pravidla exekučních srážek se totiž nově znovu významně liší podle toho, zda je povinný dlužník, popř. jeho manžel či manželka nebo partner či partnerka shodného pohlaví, poživatelem důchodu.
Už vloni od 1. 10. 2024 bylo totiž zavedeno pravidlo, že při 4 a více nařízených exekucích pro splacení peněžitých pohledávek (dluhů) je povinnému dlužníkovi ze mzdy sráženo jako při exekuci pro přednostní pohledávky, takže více, a to ze dvou třetin zbytku čisté mzdy po odečtení celkové nezabavitelné částky (a ne jen jedné třetiny), a to i když žádné takové prioritní pohledávky exekučně uspokojovány nejsou.
Tohle nové pravidlo se však neuplatní, je-li povinný dlužník poživatelem starobního nebo sirotčího důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně. Vysvětlovali jsme to zde: Změna exekučních srážek ze mzdy: Od čtyř exekucí vám nově mohou srazit více peněz než dřív (PŘÍKLADY).
Dlužník důchodce nebo dlužník s manželkou či manželem důchodcem (důchodkyní) má jistou výhodu
Navíc od 1. 1. 2025 se nezabavitelná částka na manžela, manželku nebo partnera či partnerku (podle občanského zákoníku) nebo na registrovaného partnera nebo partnerku (podle zákona o registrovaném partnerství) počítá jen tehdy, pokud je povinný dlužník nebo jeho manžel (manželka) či zákonný partner (partnerka) poživatelem starobního důchodu, sirotčího důchodu nebo důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně.
O tom podrobněji zde: Změny v exekučních srážkách 2025: Letos je jich více a platí už i pro výplatu v lednu.
Invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně nemá přitom pro exekuci a její rozsah (postih mzdy nebo důchodu) žádný význam.
Nejde tedy o nějakou novou výhodu pro důchodce, naopak ostatní dlužníci dosavadní standard nezabavitelného minima ztratili, bylo jim sníženo.
Jen ještě připomeňme, že ohledně zápočtu nezabavitelné částky na vyživované nezaopatřené dítě se nic nemění.
Postup při provádění srážek
Exekuční srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a pojistné odvody.
Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) – nebo příjmů, s nimiž se při exekučních srážkách zachází jako se mzdou, např. s důchody – se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.
- 1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
- 2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
- 3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.
Absolutní přednost i v rámci přednostních pohledávek má výživné
Dochází-li srážkám z 2. třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné, a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky.
Nepostačí-li částka sražená z 2. třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. (Nepostačí-li částka sražená z 2. třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.)
Nebylo-li by však částkou sraženou z 2. třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z 2. třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Pokud 2. třetina zbytku čisté mzdy nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. A pak jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z 1. třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky, nebo o pohledávky ostatní.
Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve 2. třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, jak už jsme naznačili, uspokojují se ještě z 1. třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.
Pořadí pohledávek se přitom řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
Příklad poměrného uspokojení pohledávek
Shodou okolností byly zaměstnavateli doručeny dva exekuční příkazy pro přednostní i nepřednostní pohledávku téhož dne.
Příslušná třetina zbytku čisté mzdy činí 5000 Kč. Přednostní pohledávka činí 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč.
Pohledávky budou uspokojovány poměrně bez ohledu na to, že jedna je přednostní a jedna nepřednostní: Celková výše pohledávek je součtem 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč.
Vypočteme poměrné číslo jako podíl částky, z níž se sráží, tedy 5000 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,03125. Poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částku 2812,50 Kč ohledně přednostní pohledávky ve výši 90 000 Kč a částku 2187,50 Kč ohledně nepřednostní pohledávky ve výši 70 000 Kč, které budou ze mzdy sráženy.
Co je nad 29 310 Kč, se sráží plně ve prospěch věřitelů
Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
Při 4 nařízených exekucích, i když nejsou předností, se postupuje, jako by šlo o předností dluhy
Na nepřednostní pohledávky se použije toliko jedna třetina zbytku čisté mzdy, ovšem jen pokud jsou nařízeny pouze maximálně 3 exekuce; při 4 a více nařízených exekucích srážky probíhají ze dvou třetin zbytku čisté mzdy: Je-li v rámci exekuce sráženo ze mzdy toliko pro nepřednostní pohledávky, sráží se vždy jen z jedné třetiny (z 1. třetiny) zbytku čisté mzdy.
Ze dvou třetin zbytku čisté mzdy (1. a 2. třetiny) se případně sráží v případě uspokojování přednostních pohledávek. Jsou-li však na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí (exekuce) k vymožení splatných peněžitých pohledávek (a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno plátci mzdy, resp. jiného příjmu), pak se sráží ze dvou třetin zbytku čisté mzdy (čili 1. a 2. třetiny).
To však neplatí, doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod (anebo plátce důchodů zjistil ze své úřední činnosti, že dlužníkovi byl alespoň jeden z výše uvedených důchodů přiznán a srážky jsou prováděny z takového důchodu).
Dochází-li ke srážení ze dvou třetin zbytku čisté mzdy z důvodu 4 a více exekučně vymáhaných pohledávek, pak se 2. třetina (zbytku čisté mzdy – jinak určená pro vydobytí přednostních pohledávek) přičte k 1. třetině (zbytku čisté mzdy – určené pro vydobytí nepřednostních pohledávek).
Jsou-li však vedle nepřednostních pohledávek vymáhány i přednostní pohledávky, uspokojují se z 2. třetiny přednostní pohledávky a k 1. třetině se připočte (samozřejmě jen) zbývající část (z 2. třetiny).
Příklady
Srážky při souběhu 3 nepřednostních pohledávek a 1 přednostní (výživné), takže při nadlimitním počtu pohledávek (více jak 3 čili 4 a více), a bez uplatnění nezabavitelné částky na manželku
Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi (z toho jedním ve vlastní péči) pobírá čistou mzdu 30 000 Kč. Jsou vůči němu nařízeny 4 exekuce realizované srážkami ze mzdy pro 3 nepřednostní pohledávky a 1 přednostní pohledávku – exekuci pro běžné výživné na dítě z prvního manželství s měsíční splátkou 4000 Kč.
Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a (jen) 1 částky na vyživovanou osobu 3256,67 Kč (protože nezabavitelná částka na dítě, v jehož prospěch je nařízena srážka, se nepočítá a nově se nepočítá ani nezabavitelná částka na manželku), takže činí celkem 16 283,34 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 16 284 Kč.
Zbývá proto z čisté mzdy po odečtení základní nezabavitelné částky 13 716 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 4572 Kč.
Jedna třetina 4572 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele s nepřednostní pohledávkou první v pořadí.
Z další třetiny bude sraženo 4000 Kč pro přednostní pohledávku výživného, přičemž zbude 572 Kč.
Tento zbytek 572 Kč se přičte ke třetině (4572 Kč) určené k uspokojení nepřednostní pohledávky.
Celkem tedy bude sraženo 9144 Kč a z toho na výživné 4000 Kč a na nepřednostní pohledávku 5144 Kč. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 16 284 Kč + jedna třetina zbytku čisté mzdy 4572 Kč čili celkem 20 856 Kč.
Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená z 1. třetiny ve prospěch nepřednostní pohledávky sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.
Srážky při souběhu 3 nepřednostních pohledávek a 1 přednostní (výživné), takže při nadlimitním počtu pohledávek (více jak 3 čili 4 a více), ale současně při uplatnění nezabavitelné částky na manželku
Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi (z toho jedním ve vlastní péči) pobírá čistou mzdu 33 000 Kč. Jsou vůči němu nařízeny 4 exekuce realizované srážkami ze mzdy pro 3 nepřednostní pohledávky a 1 přednostní pohledávku – exekuci pro běžné výživné na dítě z prvního manželství s měsíční splátkou 4000 Kč.
Manželka zaměstnance je plně invalidní (pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně), a proto bude započtena částka na vyživovanou osobu nejen na jedno z dětí, ale i na manželku.
Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 026,67 Kč a 2 částek na vyživovanou osobu po 3256,67 Kč, a to na manželku a na jedno z dětí (nezabavitelná částka na druhé dítě, v jehož prospěch je nařízena srážka, se nepočítá).
Celková (základní) nezabavitelná částka tak činí 19 540,01 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 19 541 Kč.
Zbývá proto z čisté mzdy po odečtení základní nezabavitelné částky 13 459 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 4486 Kč. A zbude 1 Kč.
Jedna třetina 4486 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele s nepřednostní pohledávkou první v pořadí.
Z další třetiny bude sraženo 4000 Kč pro přednostní pohledávku výživného, přičemž zbude 486 Kč. Tento zbytek 486 Kč se přičte ke třetině (4486 Kč) určené k uspokojení nepřednostní pohledávky.
Celkem tedy bude sraženo 8972 Kč a z toho na výživné 4000 Kč a na nepřednostní pohledávku 4972 Kč. Povinnému dlužníkovi zůstává základní nezabavitelná částka 19 541 Kč + jedna třetina zbytku čisté mzdy 4486 Kč a zbytek 1 Kč čili celkem 24 028 Kč.
Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená z 1. třetiny ve prospěch nepřednostní pohledávky sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.
Další ilustrativní příklady exekučních srážek, když nejde o výživné, najdete v článku Některým dlužníkům v exekuci se nezabavitelné minimum v roce 2025 zvýšilo, jiným naopak snížilo.