Jako každý rok i v tom příštím dojde ke změně redukčních hranic, které vstupují do výpočtu nemocenského a náhrady mzdy od zaměstnavatele. Tedy finanční podpory, kterou zaměstnanec získává během své pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
V první řadě připomeňme, že během prvních 14 kalendářních dnů dostává zaměstnanec v případě nemoci náhradu mzdy či platu, a to za každý jeho pracovní den. Přesněji jde o náhradu za naplánované zameškané směny, které byste odpracovali, pokud byste neonemocněli – i pokud by vyšly na víkend nebo svátek (vyjma práce přesčas nebo náhradního volna).
Poté začíná od 15. kalendářního dne vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nemocenské. To zaměstnancům náleží za každý kalendářní den.
Redukční hranice
Do výpočtu dávek nemocenského pojištění i do výpočtu náhrady mzdy vstupují tzv. redukční hranice, jejichž postup stanovení popisuje § 22 zákona o nemocenském pojištění. Konkrétní výše závisí na nařízení, kterým každý rok vyhlašuje vláda novou průměrnou mzdu pro další rok.
Redukční hranice se totiž také odvozují od součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází tomu, pro který se výše redukčních hranic stanoví (tedy vyměřovací základ roku 2023), a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu, jenž vychází ze statistik za první pololetí roku 2024. Nařízení stanovilo tentokrát všeobecný vyměřovací základ ve výši 43 682 Kč a přepočítací koeficient pak ve výši 1,0658.
Pro výpočet dávek nemocenského pojištění se:
- první redukční hranice stanoví jako jedna třicetina součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu,
- druhá redukční hranice jako 1,5násobek částky první redukční hranice,
- třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice.
Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé Kč nahoru. Pro rok 2025 jsou tedy ve výši:
- první redukční hranice: 1552 Kč,
- druhá redukční hranice: 2328 Kč,
- třetí redukční hranice: 4656 Kč.
Pro náhradu mzdy se také používají redukční hranice pro nemocenské pojištění, ale upravené. Násobí se koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na celé haléře nahoru. Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy pro rok 2025 jsou tedy ve výši:
- první redukční hranice: 271,60 Kč,
- druhá redukční hranice: 407,40 Kč,
- třetí redukční hranice: 814,80 Kč.
V případě výpočtu nemocenského i náhrady mzdy platí, že částku do první redukční hranice započteme z 90 %. Částku od druhé do první redukční hranice započteme ze 60 %. Částku od druhé do třetí hranice započítáváme ze 30 %. Nad částku třetí redukční hranice už nezohledňujeme nic.
Příklad výpočtu náhrady mzdy
Při výpočtu hodinové náhrady mzdy pracujeme s tzv. průměrným hodinovým výdělkem (měli byste najít na své výplatnici), který vychází z příjmů za předchozí kalendářní čtvrtletí (zaokrouhlujeme na dvě desetinná místa). Pokud jste v předchozím kvartálu neodpracovali aspoň 21 dnů, počítá se s tzv. pravděpodobným výdělkem.
Průměrný hodinový výdělek odpovídá podílu hrubého příjmu za předchozí čtvrtletí a odpracované době (skutečný výkon práce) za minulý kvartál v hodinách. Do hrubého příjmu nezapočítáváme např. cestovní náhrady, výnosy ze zaměstnaneckých akcií nebo odměnu za pracovní pohotovost.
Po úpravě průměrného hodinového výdělku redukčními hranicemi bude hodinová náhrada mzdy odpovídat 60 %.
Náhradu mzdy zaokrouhlujeme na haléře a částku za celý kalendářní měsíc pak na celé Kč nahoru.
Uvažujme zjednodušený a orientační příklad zaměstnance s hrubou mzdou ve výši 55 000 Kč, který za minulý kvartál odpracoval 510 hodin. Pracovník byl nyní v neschopnosti jeden týden s tím, že měl naplánovaných pět 8hodinových směn, od pondělí do pátku.
Průměrný hodinový výdělek bude odpovídat cca 323,53 Kč (165 000 / 510).
- Z první redukční hranice započteme 90 %, získáme 244,44 Kč.
- Dále upravujeme 323,53 Kč − 271,60 = 51,93 Kč × 60 % = 31,16 Kč.
- Protože průměrný hodinový výdělek nedosahuje nad částku druhé redukční hranice, z té třetí nezapočteme nic.
Hodinová náhrada mzdy za zameškané směny během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti bude odpovídat 60 % součtu redukovaného průměrného výdělku, tedy 244,44 + 31,16 = 275,6 × 60 % = 165,36 Kč.
Náhrada mzdy za pět směn v délce osmi hodin bude ve výši 6614,4 Kč, po zaokrouhlení na celé Kč nahoru tedy 6615 Kč.
Příklad výpočtu nemocenského
Při výpočtu nemocenského pracujeme s denním vyměřovacím základem (DVZ), který upravujeme redukčními hranicemi. Nemocenské získáme jako 60 % upraveného denního vyměřovacího základu za prvních 30 dnů nemoci. Od 31. do 60. dne odpovídá nemocenské 66 % redukovaného DVZ a od 61. dne pak 72 % redukovaného DVZ.
Pro náš zjednodušený orientační příklad uvažujme zaměstnance se mzdou ve výši 55 000 Kč měsíčně, který bude v pracovní neschopnosti od 13. ledna do 23. února 2025.
Za dobu prvních dvou týdnů obdrží za každou zameškanou směnu náhradu mzdy od zaměstnavatele (za 10 směn). Nemocenské začne dostávat od 15. kalendářního dne a získá ho za každý kalendářní den nemoci. Celkově bude pracovní neschopnost trvat 42 dní s tím, že nemocenské mu bude vyplaceno za 28 kalendářních dnů.
Vyměřovací základ stanovíme jako 12 × 55 000 Kč = 660 000 Kč. Po vydělení 365 dny získáme denní vyměřovací základ ve výši 1808,22 Kč.
- Z první redukční hranice započteme 90 %, získáme 1396,80 Kč.
- Dále upravujeme 1808,22 − 1552 = 256,22 Kč × 60 % = 153,73 Kč.
- Ze třetí redukční hranice nezapočteme nic.
Redukovaný vyměřovací základ: 1396,80 + 153,73 = 1550,53 = 1551 Kč po zaokrouhlení na celé Kč nahoru.
Denní dávka nemocenského v roce 2025:
- 15.–30. den nemoci 1551 × 60 % = 931 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru),
- 31.–42. den nemoci 1551 × 66 % = 1024 Kč.
Cekově dostane zaměstnanec za dobu na nemocenské 27 184 Kč (16 × 931 Kč + 12 × 1024 = 14 896 + 12 288 Kč).
