Domácnostem za dva roky zdraží zemní plyn a pohonné hmoty. Od roku 2027 totiž budou za emise skleníkových plynů platit i ti, kteří s ním topí nebo ho využívají na vaření. Změnu chystá Evropská unie v rámci spuštění tzv. ETS II, tedy nové verze systému emisních povolenek, které mají motivovat ke snižování emisí CO2 do ovzduší.
Emisní povolenky
Evropský systém obchodování s emisemi skleníkových plynů EU ETS (Emissions Trading System) byl na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES spuštěn v roce 2005. Kromě zemí EU je v něm zapojeno také Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Systém má být nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů právě přes tzv. emisních povolenky.
Jedna povolenka totiž opravňuje k vypuštění tuny oxidu uhličitého. Stát určitým sektorům stanoví, kolik emisí CO2 mohou produkovat. Pokud nějací větší znečišťovatelé hranici přesáhnou, musí si povolenky dokupovat. V případě, že někdo naopak vypustí emisí méně, může nevyužité povolenky prodávat. V současnosti (v tzv. první vlně – ETS I) platí za povolenky například průmyslové podniky (např. ocelárny, železárny, cementárny), letecké společnosti, námořní přeprava nebo elektrárny a systém je má motivovat k úsporám emisí.
V roce 2027 by se ale vedle současného systému měla rozjet druhá vlna ETS II, která bude fungovat trochu jinak a dotkne se také domácností. Zásadní novinkou je, že povinnost nakoupit povolenky nebudou mít výrobci, ale dodavatelé plynu, kteří je budou muset pořídit v objemu odpovídajícím spotřebě svých zákazníků. Jinými slovy, každý kubík plynu, který domácnost spotřebuje, bude zatížen emisní přirážkou,
vysvětlil Michal Kulig, ředitel společnosti Yello v ČR s tím, že dodavatelé energií nejsou výrobci a nemají jak emise snižovat, proto budou nuceni celou cenu emisní povolenky přenést na konečného zákazníka. Stávající systém ETS I ale nekončí. Ti, kteří jsou v něm zapojeni, budou s povolenkami pokračovat dál.
Na rozdíl od původního systému z první vlny ale nebudou povolenky z druhé vlny přidělovány. Místo toho se budou prodávat v aukcích. Cílem je, aby jejich cena odrážela reálnou poptávku a zároveň tlačila na úspory. Bude existovat samostatný trh, kde se s těmito povolenkami bude obchodovat podobně jako s těmi „velkými“ v ETS I,
vysvětlil Kulig.
Druhá vlna ETS II vyplývá ze strategie, jež má vést ke klimatické neutralitě do roku 2050 (European Green Deal). Součástí „zelené dohody“ je také klimatický balík opatření Fit for 55, který obsahuje mimo jiné závazek ke snižování emisí CO2 do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Jedním z průvodních opatření bylo právě rozšíření stávajícího systému obchodu s povolenkami o samostatný systém povolenek pro osobní dopravu a bydlení (zmíněné EU ETS II).
Od roku 2027 se tedy mají do systému obchodování s emisními povolenkami zahrnovat i kapalná paliva pro osobní dopravu a fosilní paliva (pevná a plynná) pro rezidenční bydlení (zahrnuje plyn, uhelná paliva, topné oleje). Opatření tak kromě plynu pravděpodobně povede i ke zdražení nafty, benzinu, zemního plynu nebo uhlí.
Zdražení je jisté
Povolenky nebudou kupovat přímo domácnosti, ale dodavatelé paliv a energií. Bylo by však naivní si myslet, že je nepromítnou do cen, které nakonec zaplatí koncoví spotřebitelé.
Podle šéfa společnosti Yello to z hlediska cen zemního plynu pro domácnosti znamená prakticky jisté zdražení. Nyní však zatím není jasné, jak velké bude. První náznaky z trhu s emisními deriváty pro ETS II už ale ukazují možný nárůst ceny o 50 %. Na burze Intercontinental Exchange proběhly první obchody na rok 2028, kde se cena povolenky pohybovala kolem 100 EUR za tunu CO₂. To by odpovídalo nárůstu ceny plynu zhruba o 15 eur za MWh. Tedy z dnešních přibližně 35 na 50 eur za MWh,
vypočetl Michal Kulig.
Dodavatelé plynu teď nejsou v lehké situaci. Musí počítat s tím, že už na rok 2027 by měli zajistit povolenky, které odpovídají spotřebě jejich zákazníků. Pro stanovení konkrétní ceny, která by se promítla například do nabídek fixací i na rok 2027, je tu ale stále příliš mnoho neznámých.
Trh s povolenkami neexistuje, neproběhla aukce povolenek a ani není dokončena legislativa, a tak dodavatelé netuší, kolik budou zákazníkům účtovat. To vytváří nejistotu, kvůli které řada dodavatelů nenabízí fixní ceny. Nevědí, za kolik povolenky pořídí, a proto nechtějí uzavírat fixované smlouvy na období po roce 2026,
vysvětlil Kulig, podle kterého se tak budou místo konkrétních cen zavádět často spíš cenové vzorce vycházející z budoucího vývoje cen povolenek.
Dopady na elektřinu by nyní podle něj měly být naopak minimální. Elektřina už povolenkami zatížena je, včetně elektřiny, která je vyrobena z plynu. Vzhledem k tomu, že pro výrobu tepla je plyn a elektřina zdrojem, zvýšení ceny plynu by mohlo vést k mírnému nárůstu ceny elektřiny, protože se může zlevnit výroba tepla z elektřiny a zvýšit se tak poptávka po elektřině. Pro záměnu zdroje energie je ale nutná změna technologie, takže krátkodobě k tomu nedojde, protože zatím není cena povolenky známa a není tedy možné spočítat návratnost takové změny. Nyní bych neočekával zvýšení ceny elektřiny v důsledky zavedení systému ETS II,
odhaduje pro Měšec.cz šéf společnosti Yello.
Jak už jsme naznačili, změny by se měly odrazit také v ceně pohonných hmot. Zatím je však brzy spekulovat o tom, o kolik přesně by to mělo být. Odhady však už existují. Ekonomický dopad zavedení ETS II by byl značný. I za předpokladu, že by cena povolenek alespoň v prvních dvou letech po jejich zavedení nepřevýšila 45 eur za tunu CO2, dojde ke zvýšení ceny pohonných hmot o ~3,20 Kč/lt (vč. DPH). Každých dalších 10 eur v ceně povolenky pak cenu zvýší o ~0,71 Kč/lt. Při množství nafty a benzínu prodaných roce 2024 by výdaje za tyto pohonné hmoty byly vyšší o ~23,1 mld. Kč bez DPH a změna ceny povolenky opět o 10 eur mění tyto výdaje o dalších 5,1 mld. Kč,
vyčíslila na svém webu Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
V absolutních číslech (bez DPH) by se jednalo o zvýšení nákladů spotřebitelů o 22,3 mld. Kč (navíc k současným 84,1 mld. Kč ze spotřební daně), tedy o výrazný dopad do ekonomiky domácností i řady odvětví,
upřesnil pro server Měšec.cz také Marek Roll ze společnosti ČEPRO.
Na co pamatovat při prodlužování nebo uzavírání smluv na rok 2027?
Při prodlužování smluv nebo uzavírání nových smluv o dodávkách zemního plynu na období od roku 2027 byste měli zkoumat, jak dodavatel plynu emisní povolenky do ceny promítne. Zda stanoví fixní cenu, bude ji odvozovat od té tržní, zda stanoví nějaký cenový strop apod. Podle Kuliga jsou zatím rozdíly v odhadech ceny povolenky enormní, a to od 55 do 91 eur za tunu CO₂. Odhadovat nyní dopady je tedy zatím těžké.
Varuje však před smlouvami, ve kterých bude zastropování. Cena pak bude neúměrně vysoká, aby pokryla rizika neexistující tržní ceny povolenky. Lze očekávat, že zákazník zaplatí mnohem větší cenu, než bude reálná cena v roce 2027. Pokud bude smlouva obsahovat pevnou cenu, je nutno hledat, zda si dodavatel nedal možnost v budoucnu cenu změnit. V tuto chvíli je určitě bezpečnější a transparentnější cenový vzorec, který sice neodstraní nejistotu z výše ceny, ale zaručí, že cena nebude příliš vysoká,
řekl nám Kulig.
I když se zatím nedá odhadnout konkrétní zdražení, jasné už je, že domácnostem se vyplatí investovat do snižování spotřeby fosilních paliv. Plyn bude dražší a každá MWh, kterou nahradíte například tepelným čerpadlem nebo FVE, vám přinese finanční úsporu, protože nebudete muset platit další ekologickou přirážku,
zdůraznil Kulig.
Na koho se budou vztahovat výjimky?
Výjimka z ETS II by se měla vztahovat na lesnictví, zemědělství, železniční a lodní dopravu a armádu.
Výnosy z prodeje povolenek v rámci ETS II by měly být přerozdělované zpět mezi členské státy na podporu investic za účelem snižování emisí. Druhá část bude vyčleněna na Sociální fond pro klimatická opatření, zřízený se zavedením nového systému. Z něj budou moci členské státy čerpat financování na opatření, která by měla mírnit dopady pro:
- zranitelné domácnosti,
- mikropodniky,
- uživatele dopravy.
Sociální klimatický fond umožní i přímou podporu nízkopříjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a malým podnikům. Jsem velmi rád, že se nám podařilo navýšit celkový objem fondu z 59 na 65 mld. eur,
uvedl ještě jako ministr životního prostředí Marian Jurečka v roce 2022, když v rámci českého předsednictví v EU došlo k vyjednání nového systému.
Členské země musí podle novelizované směrnice na nový systém ETS II přejít. Změny do českého práva implementuje novela zákona o emisním obchodování. V případě nestandardně vysokých cen plynu nebo ropy mohou členské státy maximálně platnost opatření o rok odložit. Vláda chce usilovat o zastropování cen povolenek i zmíněný roční odklad.
