Zatímco instituce jako zdravotní pojišťovna nebo Česká správa sociálního zabezpečení se o smrti člověka dozví automaticky, banky, pojišťovnu a další musí informovat rodina zesnulého. To se neobejde bez úmrtního listu – dokument vystavuje matrika v místě, kde k úmrtí došlo. Informaci o smrti daného člověka jí přitom vždy nahlásí lékař, který prohlédl tělo zemřelého.
O úmrtní list následně můžete požádat osobně, ale i skrze datovku nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Na vyřízení úmrtního listu má matrika 30 dní, v praxi se ale většinou vydává dřív. Vyzvednout si ho můžete přímo na matrice, nebo si ho nechat poslat poštou.
Jakmile máte úmrtní list, můžete kontaktovat banku, pojišťovnu, respektive další společnosti, ve kterých měl zemřelý sjednaný nějaký finanční produkt. Náš přehled vám poradí, jak na to.
Běžný účet. Disponenti ve výhodě
Běžný účet v bance je dnes samozřejmostí, jeho rušení se proto bude týkat většiny pozůstalých. Jak jsme psali v úvodu, v bance se neobejdete bez úmrtního listu, potřeba bude také průkaz totožnosti. Banky s rozsáhlou pobočkovou sítí většinou chtějí, aby se pozůstalí dostavili osobně, někde lze ale veškeré dokumenty zaslat elektronicky, či korespondenčně. Pomůže, když je budete mít úředně ověřené. Příslušné razítko dostanete na kterémkoli CzechPOINTu.
Ani v jednom případě ale nelze běžný účet ihned zrušit, to banka udělá až po skončení dědického řízení. Jeho délka se přitom v průměru pohybuje kolem 6 měsíců. Co naopak banka stopne ihned, jsou platební karty nebo přístup do internetového a mobilního bankovnictví. Pokud zemřelý platil za vedení účtu nějaké poplatky, banka je přestane strhávat. Výjimkou je situace, kdy je k účtu veden disponent – pak účtovaní poplatků běží dál.
Dál můžou z účtu odcházet také trvalé platby i inkaso – zde záleží na předchozím nastavení. Každý majitel běžného účtu si totiž může při zadávání pravidelných plateb zvolit, zda se mají po jeho smrti stopnout, nebo běžet dál.
Jestli jakožto pozůstalí potřebujete trvalé platby stopnout, máte v zásadě 2 možnosti. Ve výhodě je samozřejmě ten, kdo má k účtu zemřelého disponentské právo. Pro disponenty obvykle přístup na účet trvá, debetní karty zůstávají aktivní. Disponenti můžou dál také zadávat platby nebo vybírat peníze. Pozor – stát se vám ale může i to, že smrtí majitele účtu vaše oprávnění nakládat s účtem zanikne. Opět záleží na dřívějším nastavení účtu.
Kdo disponentská práva nemá, nebo mu po smrti majitele účtu zanikla, bude muset za notářem. Pravomocí notáře je určit vás jakožto správce pozůstalosti. Na základě toho vám banka může zřídit přístup k účtu. Jak konkrétně s ním budete moct nakládat, ale opět záleží na notáři – buď vám přizná veškerá disponentská práva, nebo třeba dovolí jen zrušení trvalých plateb.
Rozhodně byste ale neměli s prostředky na účtu nakládat, jak se vám zlíbí – například si je převést na účet a považovat za vlastní. Jakmile skončí dědické řízení, banka převede peníze na právoplatného dědice a účet zruší. Když se dědicem stane někdo jiný než vy jakožto disponent či správce pozůstalosti, budete muset vybrané peníze dědici vrátit. Případně si před ním veškerý pohyb na daném účtu obhájit.
Spořicí účty, termínované vklady a stavební spoření
Ani spořicí účty nebo termínované vklady se neruší ihned po oznámení úmrtí, čeká se na ukončení dědického řízení. V ten moment banka smlouvu o produktu zruší a zůstatek vyplatí dědicům.
Pokud jde o termínované vklady, banky naspořenou sumu vyplatí i mimo termín splatnosti. Zda se tento předčasný výběr obejde bez poplatku, vždy záleží na konkrétní bance.
Trochu jinak se to má se stavebním spořením – stavebko smrtí klienta zanikne a naspořená suma se stane součástí dědictví.
Půjčky a kreditky banky zmrazí
U spotřebitelských úvěrů záleží, zda měl zesnulý půjčku sám na sebe, nebo se spoludlužníkem, případně ručitelem. V prvním případě bývá postup následující: jakmile banka dostane doklad o úmrtí, dlužnou částku zmrazí, přestane strhávat splátky a neměla by účtovat úroky ani poplatky. Dlužnou částku přihlásí do dědického řízení.
Obdobný postup platí také u kontokorentu nebo kreditní karty – banka kartu zablokuje a případný dluh přejde do dědického řízení.
Výše uvedené neplatí, jestliže je na smlouvě k úvěru vedený spoludlužník nebo ručitel – povinnost hradit sjednané splátky přejde na něj. Stejně tak úročení probíhá beze změny. V praxi může umořování dluhu představovat pro pozůstalou rodinu velkou finanční zátěž, třeba když zemře primární živitel rodiny. Nebojte se proto příslušnou banku kontaktovat a zkusit dojednat alespoň snížení splátek.
Hypoteční úvěry: Stopnou, ale jenom někde
Obdobná pravidla platí pro hypotéky. Jestliže ve smlouvě o hypotečním úvěru figuruje spoludlužník nebo ručitel, povinnost splácet hypotéku padá na ně.
Pokud měl zemřelý hypotéku jen sám na sebe, postup už tak jednoznačný není, záleží na konkrétní bance. Některé banky chtějí, aby pozůstalí dál pokračovali ve splácení úvěru, nehledě na to, zda už bylo vyřízené dědictví. Jinde vám zas se splácením počkají. Pokud se dozvíme o úmrtí klienta, který splácí hypotéku sám, zastaví se úročení a splácení a čeká se, dokud není hotové dědické řízení,
popisuje postup České spořitelny Lukáš Kropík.
I tady se případně nebojte zkusit s bankou dohodnout na individuálním řešení.
Peníze na stáří
Než se podrobněji podíváme na penzijní produkty, přijde vhod malé zopakování. Do začátku letošního roku platilo, že kdo se chce zajistit na stáří s přispěním státu, posílá peníze buď na penzijní připojištění, nebo na doplňkové penzijní spoření. V lednu přibyl DIP neboli dlouhodobý investiční produkt.
U všech třech produktů přitom platí, že aby bylo možné čerpat státní podporu – příspěvek nebo daňovou úlevu – je potřeba splnit dvě základní podmínky. Naspořené peníze vybrat až po dosažení 60 let věku a spořit po určitou dobu. U penzijního připojištění a doplňkového penzijní spoření dělala lhůta 5 let. S příchodem DIP se ale limit zvedl na 10 let – u doplňkového penzijního spoření se novinka týká pouze smluv uzavřených po 1. 1. 2024. Na penzijní připojištění, které už je několik let pro nové klienty uzavřené, nové pravidlo vliv nemá.
Splnění výše uvedených podmínek každopádně hraje roli i v momentě, kdy se důchodové spoření ruší z důvodu smrti.
Penzijní připojištění
Začněme penzijním připojištěním. Při jeho sjednání se obvykle určuje takzvaná oprávněná osoba, které mají po smrti střadatele připadnout naspořené peníze. Oprávněných osob může být i víc, ve smlouvě by mělo být určené, jakým způsobem se mají o penzijko podělit. Vypořádání s oprávněnými osobami se následně děje buď prostřednictvím pozůstalostní penze, nebo takzvaným odbytným.
Výplata pozůstalostní penze přichází v úvahu, jestliže zemřelý spořil alespoň 24 nebo 36 měsíců – záleží na konkrétním penzijním plánu a penzijní společnosti. Od penzijní společnosti se odvíjí také doba výplaty této pozůstalostní penze, obvykle jde o rozmezí 1 až 15 let.
V praxi může ale nastat také situace, kdy zemřelý už prostředky z penzijního připojištění čerpal. To je možné nejdříve po dosažení 60 let a 5 letech spoření. Krom jednorázové výplaty penzijka se totiž sjednává také výplata doživotní penze, která přitom může mít několik variant. Někdy končí její výplata smrtí majitele penzijka, jindy lze nastavit kombinaci penze doživotní a pozůstalostní, kdy se zbytek naspořené sumy překlopí do pozůstalostní penze pro oprávněnou osobu. Opět záleží na konkrétním penzijním plánu a podmínkách penzijní společnosti.
Když podmínka pro výplatu pozůstalostní penze (doba spoření 24 nebo 36 měsíců) splněná není, má oprávněná osoba nárok na odbytné. U této formy výplaty se státní příspěvky vrací státu, výnosy ze státních příspěvků zůstávají transformovanému fondu a zbývající prostředky jsou vyplaceny oprávněným osobám dle sjednaného podílu, nebo sjednaného pořadí. Zdaňují se výnosy a příspěvky zaměstnavatele, přičemž daň dělá 15 procent,
upřesňuje Marie Petrovová, tisková mluvčí penzijní společnosti Allianz.
Pokud oprávněná osoba určená není, stanou se peníze z penzijka předmětem dědického řízení. I tady se státní příspěvky vrací státu a výnosy ze státních příspěvků zůstávají transformovanému fondu. Výplata zbylé sumy se uskutečňuje až na základě soudního rozhodnutí o vypořádání dědického řízení.
Doplňkové penzijní spoření
Podobně se to má s doplňkovým penzijním spořením. I tady se postupuje na základě toho, zda jsou splněné podmínky pro řádnou výplatu: 60 let a doba spoření minimálně 5 let (platí pro smlouvy uzavřené do konce roku 2023). Pokud ano, penzijní společnost vyplatí jednorázové vyrovnání tomu, kdo je na smlouvě uvedený jakožto osoba určená. Buď ve výši všech naspořených prostředků, nebo zbývající sumu, jestliže už zemřelý čerpal některou z penzí vyplácených z tohoto druhu spoření.
Kdo podmínky nesplnil, musí se smířit s odbytným. Jde o naspořené prostředky včetně zhodnocení, ovšem bez státních příspěvků. Současně je vždy třeba dodanit výnosy z penzijního spoření a také příspěvky zaměstnavatele. Obojí se daní 15 procenty,
vysvětluje Ilona Ledvinková, marketingová ředitelka penzijní společnosti ZaVodou by Conseq.
Když osoba určená není, o příjemci peněz se rozhodne v dědickém řízení. Zda půjde o jednorázové vyrovnání, nebo odbytné (tedy sumu bez státních příspěvků), se bude opět odvíjet od splnění podmínek pro výplatu naspořených prostředků.
Dlouhodobý investiční produkt
Pokud si zemřelý založil také Dlouhodobý investiční produkt (DIP), je situace o něco přehlednější. Osoba určená či oprávněná zde nefiguruje. Po smrti majitele produktu se smlouva ukončí a majetek se vypořádá v dědickém řízení. Jakožto dědic, kterému prostředky z DIP připadnou, navíc nemáte povinnost výnosy ani příspěvky zaměstnavatele zpětně danit.
Životní pojištění. Peníze pro obmyšlenou osobu
Podobně jako u spoření na penzi i u životního pojištění se určuje osoba, které mají po smrti pojištěného připadnout peníze (pojistné plnění). V pojištění jde o obmyšlenou osobu. Pro výplatu pojistky je nutné pojišťovně nahlásit škodu a doložit potřebné dokumenty. Vše lze většinou zařídit online. Nejrychlejším způsobem je vyplnit online hlášení na našem webu, nebo využít naši aplikaci. Hlášení škody nezabere více než tři minuty, na jejím konci nám osoba uplatňující nárok musí přiložit úmrtní list. Vyřízení nároku v drtivé většině případů nezabere víc jak 5 pracovních dní po doložení všech potřebných podkladů,
popisuje praxi Generali pojišťovny tiskový mluvčí Jan Marek.
Pokud by obmyšlená osoba určená nebyla, nárok na pojistku by měl manžel či manželka zemřelého, další v pořadí jsou děti. Jestliže zemřelý neměl zákonného partnera ani děti, může se pojišťovna obrátit na soud či notáře a obmyšlená osoba se určí dle zákona.
V praxi může nastat i situace, kdy zemřelý určil jako obmyšlené osoby svoje nezletilé děti. Jestliže nemá dítě vedený účet na vlastní jméno, pojišťovna může poslat peníze na účet jeho zákonného zástupce. Což se většinou neobejde bez doložení čestného prohlášení a rodného listu dítěte. Ve výjimečných situacích může dojít i na opatrovnický soud. Pokud bychom měli zákonnému zástupci posílat částku vyšší, než je obvyklá, tak musíme pojistné plnění přihlásit k opatrovnickému soudu, který rozhodne, kam pojistné plnění zaslat,
vysvětluje Marek. Postupy jednotlivých pojišťoven se můžou lišit.
Povinné ručení platí dál
Jestliže měl zemřelý auto, budete se muset vypořádat také s povinným ručením. Připomeňme, že povinné ručení je povinné ze zákona a mělo by ho mít každé auto, které je v provozu. Nezáleží přitom, zda s vozem jezdíte, nebo jen stojí v garáži. Proto po smrti majitele auta povinné ručení automaticky nezaniká a pojistná smlouva trvá dál. Což v praxi znamená také to, že pokud by došlo na pojistnou událost, pojišťovna by vyplatila pojistné plnění.
Po ukončení dědického řízení bude třeba, aby nový provozovatel vozidla, zpravidla dědic vozidla, uzavřel nové pojištění. Původní pojištění bude ukončené dohodou k datu počátku nového pojištění, nebo může v některých případech zaniknout i oznámením zániku pojistného zájmu pojistníka,
vysvětluje tisková mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renata Čapková. V odůvodněných případech lze podle Čapkové také kontaktovat pojišťovnu a dohodnout se na zániku pojištění i před ukončením dědického řízení.
V situaci, kdy s vozem dál jezdit nechcete a zároveň se blíží platba pojistného, můžete auto dočasně vyřadit z registru silničních vozidel. Jednoduše tak, že se vydáte na nejbližší registr vozidel a zde SPZky auta uložíte takzvaně do depozita. Pokud je auto v depozitu, povinné ručení hradit nemusíte. Po ukončení dědického řízení lze registrační značky z depozitu vyzvednout a auto znovu uvést do provozu.
Pojištění majetku. Pojistník, nebo pojištěná osoba?
Kdo měl krom auta také byt či dům, dost možná si ho za života raději pojistil. U pojištění majetku je vždy potřeba rozlišovat roli, ve které zemřelý na pojistné smlouvě vystupoval. Buď mohl být pojistníkem – tedy pojistku sjednal a platil pojistné, nebo byl pojištěnou osobou, což znamená, že pojistka chránila jeho majetek. Typicky jde třeba o manžele, kteří spoluvlastní nemovitost, ale pojistku sjednává pouze jeden z páru.
Když zemře pojištěná osoba, smlouva nezaniká. Když jde o smrt pojistníka, je situace o něco složitější, postup se většinou liší v závislosti na pojišťovně. Někde může pojištění zaniknout až s koncem pojistného období, za které je pojistka zaplacená (obvykle se platí 1× ročně), jinde k datu úmrtí. Pokud byl zemřelý zároveň pojistníkem i pojištěnou osobou, je pojištění platné a účinné do doby, než se pojišťovna o smrti pojistníka dozví. Pozůstalí dědicové by pak co nejdříve měli sjednat novou smlouvu. I pokud dědické řízení ještě není ukončené,
radí Petr Milata, tiskový mluvčí ČSOB pojišťovny.
U některých pojišťoven lze smlouvu automaticky převést na manžela či manželku, samozřejmě za předpokladu, že daná nemovitost byla ve společném jmění manželů. Obecně může být řešení pojištění majetku poměrně složité, proto se vyplatí vaše kroky konzultovat s danou pojišťovnou.
ČLÁNKY DO MAILU