Studenti, kteří si o prázdninách přivydělávají, mohou z těchto brigád profitovat i později prostřednictvím vrácené daně. I brigády u dohod konaných mimo pracovní poměr se někdy daní a za určitých podmínek je možné získat daň i zpět. Nejprve si představíme podmínky týkající se odvodu pojistného a placení daně u obou dohod, které se využívají pro brigády nejčastěji.
Dohoda o pracovní činnosti
Při práci na dohodu o pracovní činnosti (dále jen DPČ) platí, že pokud měsíční hrubý příjem činí alespoň 4000 Kč, jste účastni nemocenského pojištění a budete odvádět i důchodové a zdravotní pojištění.
V rámci zaměstnání malého rozsahu měsíční příjem nedosahuje 4000 Kč nebo není sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu jste pojištěni jen v těch měsících, v nichž váš příjem dosáhl rozhodné částky.
Důchodové, resp. sociální pojištění odvádíte jako u běžného zaměstnaneckého poměru kromě případů, kdy jde o zaměstnání malého rozsahu. A to je definováno příjmem nižším, než je tzv. rozhodná částka, která je letos ve výši 4000 Kč měsíčně.
U zdravotního pojištění platí, že jste považováni za zaměstnance, pokud dosáhnete tzv. započitatelného příjmu. Jeho hranice se odvozuje od limitu pro povinnou účast na nemocenském pojištění, který začíná od částky 4000 Kč.
Limit pro pojistné platí pro každého zaměstnavatele, se kterým máte sjednanou DPČ, zvlášť. Pokud byste měli naopak více těchto dohod podepsaných u jednoho zaměstnavatele, příjmy z nich se pro tyto účely sčítají.
Placení daně z příjmů
V případě odvodu daně z příjmů z této dohody může nastat několik situací, které závisí na výši hrubého měsíčního příjmu a na faktu, zda jste u daného zaměstnavatele podepsali Prohlášení poplatníka daně z příjmů (dále jen Prohlášení). Připomínáme, že v jednom měsíci můžete mít formulář podepsaný jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud ho podepíšete, můžete uplatňovat daňové slevy.
V případě, že jste podepsali Prohlášení, platíte 15% zálohovou daň (a uplatníte daňové slevy) bez ohledu na výši příjmu.
V případě, že jste nepodepsali Prohlášení, záleží ještě na výši hrubého měsíčního příjmu. Pokud je v úhrnné výši u jednoho zaměstnavatele:
- do 4000 Kč vč. odvedete 15% srážkovou daň (tento limit je opět nastaven podle částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění),
- ve výši 4001 Kč a výše odvedete 15% zálohovou daň.
Srážková daň
Jde o zvláštní sazbu daně, která je vybírána srážkou přímo u zdroje (zaměstnavatele).
Zálohová daň
Zálohová daň se aplikuje v případech, ve kterých se nepoužije zvláštní sazba daně. Zejména když pracovník podepíše Prohlášení. V daném měsíci to může udělat pouze u jediného zaměstnavatele. Pak si může od mzdy odečíst daňové slevy.
Jak napovídá název, zálohová daň se strhává ve formě záloh a ty jsou po skončení zdaňovacího období zúčtovány.
Pozor na slovíčka
Ačkoli se zdá pojistný a daňový limit stejný, každý je definovaný jinak. Účast na nemocenském pojištění totiž vzniká při příjmu alespoň ve výši 4000 Kč, zatímco srážková daň se odvádí při příjmu do 4000 Kč.
Z toho vyplývá, že při příjmu do 3999 Kč vč. je možné danit srážkou a neodvádí se pojistné. Při příjmu 4000 Kč měsíčně vzniká účast na nemocenském pojištění a platí se i zdravotní a sociální pojištění a ještě je možné uplatnit i srážkovou daň. U příjmu o korunu vyššího, tedy od 4001 Kč, platí pro odvody to samé, ale daň už se odvádí zálohou.
Dohoda o provedení práce
U dohody o provedení práce (DPP) se z hlediska odvodů pracuje s limitem hrubého měsíčního příjmu ve výši 10 000 Kč. Výše příjmu rozhoduje o tom, jak budete platit daň z příjmů.
Záleží i na tom, zda jste u zaměstnavatele podepsali Prohlášení, díky kterému si můžete uplatnit daňové slevy a mít vyšší výplatu (opět platí, že formulář můžete v jednom měsíci podepsat jen u jednoho zaměstnavatele).
Z hlediska zdanění může nastat několik situací:
- u zaměstnavatele jste nepodepsali Prohlášení a váš hrubý měsíční příjem nepřesáhne 10 000 Kč = platíte 15% daň srážkou,
- u zaměstnavatele jste nepodepsali Prohlášení a váš hrubý měsíční příjem přesáhne 10 000 Kč = platíte 15% zálohovou daň,
- u zaměstnavatele jste podepsali Prohlášení a váš hrubý měsíční příjem nepřesáhne 10 000 Kč = platíte 15% zálohovou daň,
- u zaměstnavatele jste podepsali Prohlášení a váš hrubý měsíční příjem přesáhne 10 000 Kč = platíte 15% zálohovou daň.
Sociální a zdravotní pojištění
Hranice měsíčního hrubého příjmu ve výši 10 000 Kč rozhoduje i o tom, zda budete odvádět i pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Pokud se se svým hrubým měsíčním výdělkem do limitu vejdete, pojistné odvádět nebudete.
V případě, že je váš měsíční hrubý příjem vyšší než 10 000 Kč, odvedete zálohy na sociální a zdravotní pojištění a vznikne vám tím i účast na nemocenském pojištění. Hranice příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění a pro povinné odvody je tedy u DPP stejná.
Limit příjmu ve výši 10 tis. Kč hrubého měsíčně platí pro každého zaměstnavatele zvlášť. Máte-li ale u jedné firmy více těchto dohod, posuzuje se příjem dohromady.
Změny u dohod
U dohod došlo a ještě dojde ke změnám, pojďme si je shrnout.
Od října 2023 u obou dohod platí, že vám zaměstnavatel musí nejméně 3 dny před započetím práce předložit pracovní rozvrh a do 7 dnů od započetí zase předat informační dokument, který popisuje vaše práva, a musí vám umožnit, abyste v pracovní době navštívili lékaře. Vzniklo právo na příplatky za práci o víkendu, ve svátek či v noci nebo za práci ve ztíženém pracovním prostředí a na náhradu za překážky v práci. Zaměstnavatele také smíte požádat o převedení na pracovní poměr (pokud jste během uplynulých 12 po sobě jdoucích měsíců odpracovali aspoň 180 dní). Dostanete-li výpověď, můžete požádat o její zdůvodnění (zaměstnavatel je povinen do 1 měsíce odpovědět).
Od ledna 2024 mají dohodáři právo na dovolenou, pokud odpracují víc než 80 hodin a smluvní vztah překročí hranici 28 pracovních dnů.
Od července 2024 musí zaměstnavatelé evidovat a hlásit platné (a dosud neregistrované) DPP.
Od roku 2025 bude DPP považována buď za klasické zaměstnání, nebo za zaměstnání malého rozsahu – dle výše příjmu. Výjimkou budou DPP v tzv. režimu oznámené dohody. Tato dohoda bude zvýhodněná a bude možné na ni uplatnit vyšší limit pro odvod sociálního a zdravotní pojištění (tzv. rozhodná částka pro účast na pojištění). Ten se u ní stanoví jako 25 % průměrné mzdy (pro rok 2024 jde po zaokrouhlení na celé pětistovky dolů o částku 10 500 Kč – rozhodnou částku bude vyhlašovat MPSV). Protože tento limit bude platný jen u toho zaměstnavatele, který oznámí DPP jako první, mohou si ostatní u ČSSZ online ověřit, že tuto hlavní DPP u daného člověka neoznámil někdo jiný už dříve. V případě DPP, u které zaměstnanec nepodepsal tzv. Prohlášení poplatníka, aplikuje zaměstnavatel na odměnu srážkovou daň. U ostatních neoznamovaných DPP bude platit limit pro odvody pojistného ve výši 4000 Kč. Při příjmu do této rozhodné částky půjde o režim zaměstnání malého rozsahu (pojistné se neplatí) a je aplikována srážková daň. Při příjmu nad rozhodnou částku se odvádí pojistné a platí se zálohová daň.
Nárok na vrácení daně z DPP
Pokud student odvede z DPP daň, může ji za určitých podmínek získat zpátky. Obdržet zpět formou daňového přeplatku lze přitom odvedenou srážkovou daň i zálohovou daň z příjmu,
uvedla Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Jak už jsme uvedli výše, brigádníci mohou u zaměstnavatele podepsat Prohlášení a získat nárok na slevu na poplatníka, která činí 2570 Kč měsíčně a odečítá se přímo od stanovené daně. Prohlášení je ale možné za daný měsíc podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Je vhodné podepsat prohlášení k dani u zaměstnavatele s nejvyšší měsíční hrubou mzdou či hrubou odměnou,
radí Ivanco.
Pokud nepracujete celoročně, ale pouze v některých měsících, neuplatníte slevu na poplatníka, která ročně činí 30 840 Kč, v plné míře. Zrovna na tuto slevu ale mají nárok poplatníci v plné výši i přes to, že ve skutečnosti nepracovali po celý rok. A neplatí to jen pro studenty, ale i poplatníky na mateřské či rodičovské nebo důchodce.
Do ročního daňového základu ve výši 205 600 Kč je daň z příjmu za letošní rok nulová, a zaplacenou zálohu na daň z příjmu během roku tak poplatníci mohou obdržet v plné částce zpět,
vypočetla Gabriela Ivanco.
V případě, že jste platili daň srážkou (u DPP tedy při příjmu do 10 tis. Kč měsíčně a nepodepsaném Prohlášení), můžete si tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání a započíst proti celkové daňové povinnosti právě i zaplacenou sraženou daň. Srážkovou daň z dohody o provedení práce nelze obdržet zpět na základě ročního zúčtování daně,
upozornila daňová poradkyně (řešením je tedy pouze podat daňové přiznání). To za podmínky, že nemáte během roku ještě jiné příjmy, na které byste daňové slevy a odpočty od základu daně, na které máte nárok, využili v plné míře.
Daňový přeplatek z letních brigád logicky nemůže být vyšší, než byla zaplacená daň z přivýdělku. Např. ze souhrnných odměn z letních brigád ve výši 80 000 Kč, bez podepsaného prohlášení k dani, byla odvedena daň z příjmu ve výši 12 000 Kč, což bude i částka daňové vratky,
vypočetla Ivanco na závěr.
Přímo v daňovém přiznání se uvádí příjmy daněné srážkou spolu s ostatními příjmy ze zaměstnání na řádek 31 na druhé straně formuláře. Srážková daň se uvádí do řádku 87, zálohová daň ze závislé činnosti po odečtení slev pak do řádku 84.
