Češi loni více šetřili a přemýšleli nad tím, zda budou schopní splácet své půjčky. Projevilo se to na snížení množství poskytnutých úvěrů. Celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu registrovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací (BRKI a NRKI) na konci roku 2020 poprvé po více než 5 letech klesl, a to o 6,6 miliardy na 491 miliard korun. Současně se také snížil počet lidí, kteří splácejí spotřební úvěr, a to o 150 tisíc.
Naopak mírně vzrostla částka, kterou Češi celkově dluží, o 174 milionů na 22,5 miliardy korun. Avšak celkové zadlužení obyvatel naší země ke konci loňského roku vzrostlo o 153 miliard na 2,6 bilionu korun. Příčinou stále se zvyšujícího zadlužování je rostoucí počet hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, které si Češi sjednávají.
U spotřebních úvěrů bohužel také roste částka, kterou lidé nejsou schopni splácet. Zatímco na konci roku 2019 dosáhla průměrná nesplácená částka u spotřebních úvěrů 107 tisíc korun, na konci roku 2020 to už bylo skoro 119 tisíc. Přitom objem nesplacených dluhů se u půjček čerpaných na spotřebu v roce 2020 meziročně zvýšil v 9 ze všech 14 krajů. Nejvíce vzrostl v Plzeňském kraji (o 6 %) a na Vysočině (o 5 %).
Klesá počet lidí, kteří mají problémy své dluhy splácet.
Se splácením dluhů mají největší problémy mladí lidé
Do dluhové pasti častěji upadají mladí lidé. K největšímu nárůstu nesplácených spotřebitelských úvěrů došlo loni u lidí ve věku 25–29 let (ve srovnání s rokem 2019 jde o nárůst o 13 %) a u lidí ve věku 30–34 let (ve srovnání s rokem 2019 jde o nárůst 11 %). Naproti tomu lidé ve věkové kategorii nad 55 let dokázali svůj celkový objem nesplaceného dluhu snížit o 5 % a lidé mezi 35 a 44 lety o 3 %.
Mírně také loni klesl počet těch, co nejsou schopní své závazky splácet. Ve srovnání s rokem 2019 šlo o snížení o 18 tisíc na 190 tisíc dlužníků. Za tím ale mimo jiné stojí i snížení množství lidí, kteří mají spotřebitelský úvěr. Největší úbytek dlužníků se spotřebitelskou půjčkou zaznamenaly registry u mladých do 24 let, jejichž počet se snížil o 13 %. Následovali dlužníci ve věku 25–29 let a 30–34 let, jejich počet poklesl o 9 %. Celkově počet dlužníků se spotřebitelským úvěrem klesl o 6 % na 2,3 milionu lidí.
Největší potíže se splácením svých závazků mají lidé v Karlovarském kraji.
Na spotřební úvěr dosáhne méně lidí
Podobný trend bude pokračovat i v letošním roce. Vzhledem k velké nejistotě, která dnes ve společnosti a ekonomice panuje, je pravděpodobné, že lidé budou opatrnější a více se budou rozhodovat, zda a které věci budou financovat pomocí úvěru. Zároveň očekáváme zpřísnění úvěrových standardů finančních institucí, což s sebou přináší horší dostupnost krátkodobých úvěrů pro některé skupiny domácností. Řadě domácností se také kvůli pandemii nemoci COVID-19 snížily příjmy, proto zároveň předpokládáme další zhoršení platební morálky lidí u těchto úvěrů,
říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Z jeho slov vyplývá, že pro řadu nízkopříjmových domácností bude těžší si vzít půjčku za standardních podmínek v bance či u nebankovní instituce. Někteří z nich pak mohou aktuální nedostatek financí řešit nevýhodnými půjčkami s neadekvátně vysokými úroky.
Celkový objem ohroženého dluhu se snížil o 1,1 miliardy korun.
Objem úvěrů na bydlení loni rekordně vzrostl
Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření se v roce 2020 meziročně zvýšil o 160 miliard. Paradoxně tak v době probíhající pandemie vzrostl nejvíce v historii. Došlo k tomu přesto, že oproti roku 2019 ubylo lidí, kteří splácejí nějaký druh půjčky na bydlení, a to o 6,5 tisíce. Jedinými kraji, kde v roce 2020 přibylo lidí splácejících úvěr na bydlení, je Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. Příčinou je rostoucí cena nemovitostí. Ve všech třech krajích se přitom kromě počtu lidí s úvěrem také výrazně zvýšila průměrná částka úvěru na jednoho klienta. Například v Praze vzrostla za jediný rok o čtvrt milionu korun a dosahuje 3,3 milionu korun,
říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Ceny nemovitostí v Praze a dalších lukrativních lokalitách sice rostou, ale díky loňskému uvolnění limitů úvěrových ukazatelů ze strany České národní banky dosáhlo na hypotéku v minulém roce více lidí. Kromě toho také klesají úrokové sazby hypotečních úvěrů. Movitější lidé v bohatších regionech, jako jsou právě Praha či Středočeský kraj, toho využívají k pořízení bydlení na investici a zhodnocení svých financí.
Lidí, kteří nezvládají splácet hypotéku, ubylo
Oproti spotřebitelským půjčkám se u úvěrů na bydlení v minulém roce snížil nejen počet dlužníků, kteří své závazky nebyli schopní splácet, ale také celkový objem nespláceného dluhu. Ten klesl o 1,3 miliardy na 7,2 miliardy korun. Lidé tak nespláceli pouze 0,34 % z toho, co si na bydlení půjčili. Za snížením objemu nesplácených půjček na bydlení nejspíš částečně stojí také odklad splátek, o který si dlužníci loni mohli požádat. Banky a další finanční instituce byly v uplynulém roce vůči svým klientům poměrně vstřícné, a pokud tomu nebránily vážné důvody, umožňovaly lidem odklad splátek úvěrů i nad rámec své zákonné povinnosti,
doplnila Lenka Novotná.
Většina lidí, která požádala o odklad svých závazků, se po skončení moratoria opět bez problémů vrátila k řádnému splácení půjček. Z těchto důvodů Ministerstvo financí k další možnosti zákonného odkladu splátek letos nepřistoupilo. Lenka Novotná předpokládá, že v letošním roce se nejen z těchto důvodů patrně zvýší počet lidí, kteří budou mít potíže se splácením úvěru na bydlení.
Počet lidí, kteří nesplácejí své úvěry na bydlení, i nesplácená částka jsou aktuálně velmi nízké a ani za dobré ekonomické situace už by prakticky neměly kam klesat. Je proto velmi pravděpodobné, že v letošním roce se zlepšování platební morálky lidí u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření zastaví, nebo že se trend začne dokonce obracet. Podobně, jak to už začínáme pozorovat u úvěrů na spotřebu,
dodává Lenka Novotná.
ČLÁNKY DO MAILU