Někdy se zaměstnanec snaží i během nemoci nebo léčení úrazu, tedy v pracovní neschopnosti, dokončit nějaký pracovní úkol nebo pokračovat v práci pro firmu. Může přitom jít o projev loajality, nebo obavu o nárok na mimořádné odměny.
Samozřejmě to platí spíše pro kancelářské profese, kdy zaměstnanec i během domácího léčení dále pracuje, popřípadě se dostaví i přímo na pracoviště. Těžko však bude pokračovat v práci během pracovní neschopnosti třeba pokladní ze supermarketu, asfaltér, zedník nebo zdravotní sestra.
Zneužívání pracovní neschopnosti k výkonu jiné práce, než z které je zaměstnanec omluven
Není to častá situace, na druhou stranu ale ani neobvyklá. V praxi se spíše a častěji zdraví zaměstnanci snaží z práce takzvaně ulejt, hodit se marod, nebo využít ochrany během pracovní neschopnosti třeba před výpovědí.
Lze se tak setkat s tím, že zaměstnanec je uznaný práce neschopným, protože se domluví s ošetřujícím lékařem nebo před ním dostatečně věrohodně simuluje nemoc, a pak využije toho, že je v práci omluven, aby mohl například pracovat na svém domě nebo dokonce pro jinou firmu. Jaké můžou být následky takového jednání, si můžete přečíst v článku: Hodit se marod místo dovolené a vyřídit si soukromé záležitosti. Co se vám může stát?
Pokud na to zaměstnavatel nebo kontrolní orgány správy sociálního zabezpečení přijdou a zaměstnance přistihnou při takové činnosti nebo ho nezastihnou doma v době, kdy nemá povoleny vycházky, pak to může být důvodem pro rozvázání pracovního poměru nebo pro krácení nemocenských dávek. Podrobně jsme se tématu věnovali v článcích:
- Za zneužití nemocenské k „dovolené“ nebo brigádě přijdete o místo
- Výpověď z práce může přijít i za opakované přetahování vycházek
Podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v ust. § 301a zákoníku práce: A to tím, že v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nedodržoval stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce (zejména pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění).
Podrobněji o takové výpovědi v článcích:
- Může vás zaměstnavatel vyhodit za porušování léčebného režimu?
- Kdy můžete dostat výpověď za porušení léčebného režimu?
Pro jednu činnost práce neschopný, pro jinou schopný
Nemocný zaměstnanec ovšem může být pro jednu činnost práce neschopný a pro jinou schopný. Nicméně v takovém případě, kdy by zaměstnanec využil pracovní neschopnosti k práci pro jiného zaměstnavatele, by muselo jít o výkon zhruba stejného druhu práce.
Dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce (zaměstnance), který vykonává několik pojištěných činností, posuzuje totiž ošetřující lékař (dle ust. § 55 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění) pro každou pojištěnou činnost samostatně.
Zaměstnance tak může uznat práce neschopným pro jen některou z více vykonávaných činností. Lékař pak vystaví neschopenku jen pro některou z firem, pro které zaměstnanec pracuje, aby byl omluven z výkonu práce, kterou pro daný podnik vykonává. Zaměstnanec pak klidně může využít většího objemu času, který tak získal, pro intenzivnější práci, pro kterou nebyl uznán práce neschopným.
Příklady
U truhláře, který se u jednoho zaměstnavatele omluví z výkonu sjednané pracovní činnosti z titulu dočasné pracovní neschopnosti (pomineme pro zjednodušení, pro jaké onemocnění nebo úraz dosáhl jejího uznání), avšak vykonává práce zedníka pro jiného zaměstnavatele, je jistě tato skutečnost důvodem k výpovědi.
Nicméně třeba ošetřovatel zvířat, který byl uznán práce neschopným z důvodu zlomeniny dolní končetiny, zajisté může vykonávat, zvláště z domova v rámci home office, nadále práci editora internetového serveru.
Práce pro zaměstnavatele, pro kterou byla uznána pracovní neschopnost zaměstnance
Ale co když o nic takového nejde a zaměstnanec se jen snaží pracovat bez ohledu na své zdravotní obtíže, bez ohledu na pracovní neschopnost? Jenže práci nezvládá, není schopen ji dokončit. Nebo toho má třeba dost, protože toho chce zaměstnavatel po něm moc, nevnímá zaměstnancova omezení a zneužívá situace.
Dopustí se pak zaměstnanec porušení pracovní kázně tím, že poté, co nastoupil do práce v průběhu své dočasné pracovní neschopnosti, odmítne v práci přidělené zaměstnavatelem pokračovat? Může zaměstnanec, který pokračoval v práci bez ohledu na pracovní neschopnost, práci ukončit, aniž by za to mohl být postižen? Těmito otázkami se již vícekrát zabýval Nejvyšší soud.
Podstatou pracovní neschopnosti je suspenze pracovního závazku
Vlastní podstatou dočasné pracovní neschopnosti jako důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance je, že představuje právem uznanou dočasnou nemožnost plnění základních pracovněprávních povinností, a vzhledem k tomu rovněž suspenzi pracovního závazku.
Zaměstnanec po dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným, nemá povinnost vykonávat práci podle pracovní smlouvy. Zaměstnanec, který v době, kdy byl ošetřujícím lékařem, popřípadě lékařem orgánu nemocenského pojištění, uznán dočasně práce neschopným, nevykonává práce dohodnuté v pracovní smlouvě, se proto nedopouští porušení povinností, které mu vyplývají z pracovního poměru, a jeho jednání nezakládá důvod pro rozvázání pracovního poměru.
Při práci během dočasné pracovní neschopnosti musí zaměstnanec dodržovat pracovní kázeň, ale může odmítnout pokračování v práci
Situací, kdy zaměstnanec v době, kdy byl uznán dočasně práce neschopným, osobně vykonává pro zaměstnavatele podle jeho pokynů a s jeho vědomím ve stanovené pracovní době a ve sjednaném místě práce podle pracovní smlouvy nebo vykonává v době trvání této překážky v práci pro zaměstnavatele práci podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě z vlastní iniciativy, ačkoliv tak v době této překážky v práci zaměstnanec není povinen činit, se již Nejvyšší soud zabýval.
Činí-li tak ovšem zaměstnanec (byť dobrovolně), musí přitom dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. V tomto smyslu, tedy tak, že rozhodne-li se zaměstnanec v době trvání své dočasné pracovní neschopnosti vykonávat práci, musí při výkonu práce (pro kterou se sám rozhodl) dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 2. 2020, spis. zn. 21 Cdo 3212/2019.
Zůstala však nezodpovězena otázka, zda takový zaměstnanec může, nebo nemůže odmítnout další výkon práce, trvá-li stále jeho dočasná pracovní neschopnost. Byla zodpovězena až později.
Jak vyložil Nejvyšší soud, rozhodující je objektivní existence důležité osobní překážky, přičemž dočasná pracovní neschopnost trvá do té doby, dokud není zákonným způsobem ukončena. Proto ani dobrovolný nástup zaměstnance do práce nemění nic na suspenzi pracovního závazku během dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance; zaměstnanec stále není povinen vykonávat práci a zaměstnavatel ji není povinen přidělovat.
I po nástupu do práce za trvání překážky spočívající v uznané dočasné pracovní neschopnosti se může zaměstnanec rozhodnout práci dále nevykonávat, aniž by odmítnutí dalšího výkonu práce bylo porušením pracovní kázně, které by mohlo založit důvod pro rozvázání pracovního poměru, vyložil Nejvyšší soud ČR následně v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2518/2022, ze dne 31. 5. 2023.