V návaznosti na schválení tzv. superdávky dojde od října také k růstu životního minima. To ovlivní také řadu dalších dávek. Ať už z hlediska jejich výše, rozšíření skupiny příjemců nebo limitu pro čerpání. Životní minimum ovlivňuje také přiznání jednotlivých složek schválené Dávky státní sociální pomoci (DSSP), tedy výše zmíněné superdávky.
Nová DSSP nahradí čtyři opakující se příjmově testované dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Měla by být vyplácena od dubna 2026.
Životní minimum
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice příjmů k zajištění výživy a ostatních základních potřeb. Pod ní nastává hmotná nouze.
Existenční minimum je minimální hranicí příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Výše životního minima se stanovuje pro jednotlivce, osoby, které jsou součástí domácnosti o více členech a dále pro děti na základě věku. Životní minimum dané domácnosti je pak součtem všech částek životního minima jednotlivých členů.
Částky životního minima budou činit:
- pro jednotlivce 5500 Kč,
- pro první dospělou osobu v domácnosti 5000 Kč,
- pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 3750 Kč,
- pro nezaopatřené dítě do 6 let 2480 Kč,
- pro nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 3050 Kč,
- pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 3490 Kč.
Životní minimum se zvýší pro jednotlivce a první dospělou osobu v domácnosti. U druhé dospělé osoby v domácnosti naopak klesne. U dětí by se částky měnit neměly.
| Současná výše | Výše od října 2025 | |
|---|---|---|
| Pro jednotlivce | 4860 Kč |
5500 Kč |
| Pro první dospělou osobu v domácnosti | 4470 Kč |
5000 Kč |
| Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti | 4040 Kč |
3750 Kč |
| Nezaopatřené dítě do 6 let | 2480 Kč |
2480 Kč |
| Nezaopatřené dítě 6 až 15 let | 3050 Kč |
3050 Kč |
| Nezaopatřené dítě 15 až 26 let | 3490 Kč |
3490 Kč |
Jaké dávky navýšení ovlivní?
Životní minimum hraje roli u osmi sociálních dávek. Ovlivní některé dávky v rámci pomoci v hmotné nouzi a dále některé dávky státní sociální podpory:
- k navýšení dávky dojde u příspěvku při pěstounské péči a u příspěvku na živobytí,
- u mimořádné okamžité pomoci a příspěvku na zvláštní pomůcku dojde k navýšení limitu pro jejich čerpání,
- u porodného, přídavků na děti, příspěvku na péči a doplatku na bydlení pak dojde k rozšíření okruhu osob, které na dávky nově dosáhnou vzhledem ke svým příjmům.
Změnu ale pocítí i lidé v exekuci, protože životní minimum ovlivňuje například také výši nezabavitelné částky, v určitých případech výši alimentů nebo osvobození od rozhlasových a televizních poplatků, podporu azylantů a ochranu cizinců (pro účely humanitární dávky se ale s vyšším životním minimem počítat nebude).
S vyšším životním minimem se ale zvýší i nutný příjem žadatele o úvěr, protože banky a úvěrové společnosti při posuzování žádostí o úvěr kromě jiného počítají i s životním minimem žadatele, resp. životním minimem celé jeho domácnosti.
Životní minimum a dávky
Jak tedy životní minimum s dávkami souvisí? Na přídavek na dítě vznikne nárok nezaopatřenému dítěti, jestliže čistý příjem v rodině je nižší než 3,4násobek životního minima rodiny. Tato dávka
Pokud jde o rodinu, kterou tvoří dva dospělí a jedno 3leté a jedno 7leté dítě, je životní minimum jejich rodiny podle pravidel platných 14 040 Kč. Na přídavky jim podle nových pravidel vznikne nárok, pokud čistý příjem v rodině bude nižší než 47 736 Kč měsíčně.
V případě porodného má na dávku nárok žena, která porodila první nebo druhé živě narozené dítě, pokud čistý příjem rodiny v kalendářním čtvrtletí před narozením nebo převzetím dítěte byl nižší než 2,7násobek životního minima rodiny (přídavek na starší dítě se do tohoto rozhodného příjmu nezapočítává).
Pokud jde o rodinu, kterou tvoří dva dospělí a jedno 3leté a jedno 7leté dítě, je životní minimum jejich rodiny podle pravidel platných 14 040 Kč. Na porodné podle nových pravidel vznikne nárok, pokud čistý příjem v rodině bude nižší než 37 908 Kč měsíčně.
U příspěvku na živobytí pro osoby v hmotné nouzi ovlivní životní minimum u některých příjemců výši dávky (u jiných to bude zase existenční minimum, které je nyní ve výši 3130 Kč měsíčně). Nárok a výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejím příjmem, od kterého se odečtou tzv. přiměřené náklady na bydlení.
Částka živobytí je ve výši životního minima u:
- nezaopatřeného dítěte,
- poživatele starobního důchodu,
- osoby invalidní ve třetím stupni,
- osoby starší 68 let.
Částka živobytí je ve výši existenčního minima u:
- osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky,
- osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc,
- osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a nevykonává určitou aktivitu (např. veřejnou službu, výdělečnou činnost),
- osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z obdobného důvodu.
Doplatek na bydlení je také dávka pomoci v hmotné nouzi, která s vlastními příjmy osoby a poskytnutým příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí (viz výše). Z tohoto pravidla existuje ale i výjimka. Doplatek na bydlení je možné podle § 33 zákona o pomoci v hmotné nouzi přiznat s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem (a společně posuzovaných osob ) přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob. Částka živobytí je u některých příjemců existenční minimum, u jiných odpovídá životnímu minimu (viz výše).
Dávka Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v různých částkách podle toho, v jaké situaci je poskytována. Může doplnit příjem žadatele do existenčního minima v případě, že hrozí újma na zdraví, ale může také dosáhnout až 40násobku životního minima, pokud je poskytována osobě, kterou postihne událost, jež nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít a v jejímž důsledku je příjemce dávku kvůli nedostatku finančních prostředků ohrožena ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb. Podrobnosti o situacích a výši dávky najdete na webu ministerstva práce.
Výše dávky Příspěvek při pěstounské péči se odvíjí od násobku životního minima jednotlivce v závislosti na počtu svěřených dětí a jejich zdravotním stavu (činí 1,8násobek životního minima pro prarodiče, 2,3násobek pro tety, strýce, zletilé sourozence a osoby blízké, nebo 5,5násobek při péči o dítě ve II. až IV. stupni závislosti). Výši příspěvku ovlivňuje také to, kdo o dítě pečuje. Stanoví se tedy individuálně. V případě prarodičů a praprarodičů je násobek nižší.
U Příspěvku na zvláštní pomůcku zákon rozlišuje, zda jde o pomůcku do, nebo přes 10 000 Kč. U pomůcky v ceně do 10 000 Kč se příspěvek poskytne jen osobě, která má příjem (příjem s ní společně posuzovaných osob) nižší než 8násobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob (spoluúčast je 1000 Kč). U dražších pomůcek je až na výjimky spoluúčast vyšší.
Od životního minima se odvíjí také výše příspěvku na pořízení motorového vozidla (spadá pod Příspěvek na zvláštní pomůcku). Např. 200 000 Kč činí při příjmu nižším nebo rovném 16násobku částky životního minima jednotlivce (rodiny) nebo je-li příspěvek poskytován nezletilé osobě.
V případě nezabavitelného minima u dlužníků v exekuci hraje roli životní minimum při stanovení nezabavitelné (exekucí nepostižitelné) částky na osobu dlužníka, která se vypočte jako 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení.
Výživné se stanovuje podle odůvodněných potřeb dítěte a majetkových poměrů povinného rodiče. Pokud ten soudu nedoloží své příjmy, platí, že průměrný měsíční příjem odpovídá pětadvacetinásobku částky životního minima jednotlivce.
